Září 2012

Vžum aneb co je nejrychlejší?

26. září 2012 v 21:05 | Angeee |  Píšu

Takže začneme zvířaty. Co je nejrychlejší zvíře na naši modré planetě? Gepard, řekla by nejspíš většina z nás, ale není to tak dočista pravda. Ano, gepard dokáže vyvinout rychlost přes sto kilometrů za hodinu. Ale to ho činní pouze nejrychlejším suchozemským zvířetem. Oblohu ani podmořský svět (zatím) neovládá.
Tak odstavec o zvířatech byl v celku krátký, snad vám to nevadilo. A teď návážu nejrychlejším člověkem. A bude to, no kdo jiný než Jamajský sprinter Usain Bolt, který je držitelem tří světových rekordů. Vědecká analýza jeho nejvyšší rychlosti byla v Berlíně vypočítána na 44,72 kilometrů za hodinu. A já si myslím, že je to dost dobrý. Tak to je asi všechno, co bych o Boltovi měla napsat. Ten, kdo se o prázdninách díval na olympiádu určitě ví o něm dost.
Takže a další, tedy i poslední část článků bude o strojích. Takže, co mám zařadit mezi ty nejrychlejší technické vynálezy lidstva? Tak určitě kosmická plavidla jako Apollo 10, či Sonda Helios 2 (252 792 km/h). Dále pak rychlý vlak, francouzskou soupravu TGV V150 (574, 8), originální motocykl Top Oil-Ack Attack Robinson (605, 695 km/h) či elektromobil Buckeye Bullet 2.5 (515 km/h).
Tak to je asi všechno. Zatím ahoj, musím se jít ještě učit na zítřejší písemky. Takže ahoj, vaše adminka :).

Modré elasťáky - 2.část

23. září 2012 v 17:53 | Angeee |  Povídky

,,Ne" řekl mi Sam, zamkl skříňku a vyšel ze šatny.
Skvělý, pomyslel jsem si. Ani ten trouba Samuel nevěděl, kde Tom je. Zkusil jsem mu zavolat, ale nebral to a tak jsem šel rovnou domů. Původně jsem byli domluvený, že po škole půjdeme do kina. Ale teď.
Když jsem dorazil domů ihned jsem zamířil do svého pokoje. Sedl jsem si ke kompu a pustil si nějaký písničky na YouTube.
Najednou jsem uslyšel nějaký divný zvuky ode mě ze skříně. Okamžitě jsem vypnul hudbu a zaposlouchal se jestli ještě něco uslyším. Zase se ozvalo šramocení a já se přiblížil ke skříni. Najednou se dveře od skříně začaly otevírat.
,,Ty vole" vyhrkl jsem, když jsem zjistil, že ze skříně vylezl Tomáš. ,,Co tady děláš?" zeptal jsem se překvapeně.
,,Byl tam hroznej smrad, už jsem tam v tý skříni nemohl vydržet" řekl Tom a začal si znechuceně máva rukou před nosem.
,,Já myslím, v mým pokoji, jak ses sem dostal?" řekl jsem a pokračoval ,,a jaktože si nebyl ve škole?".
,,No, já ti potřebuju něco říct, ale...".
,,Co je, mluv" řekl jsem vyděšeně a nadšeně zároveň.
,,No, víš, já myslím, že jsem...

- Co si myslíte, že mu Tomáš řekne?
- Jak se bude příběh dál vyvíjet?

Zaječí pysk, australský sériový vrah

23. září 2012 v 17:26 | Angeee |  Píšu

Zaječí pysk, vlastním jménem Eric Edgar Cooke neměl lehké dětství. Jeho otec byl alkolik, bil jeho matku a často i jeho. Malý Eric měl rozštěp patra, takzvaný zaječí pysk a proto si od otce vysloužil přezívku Zrůda. Často mu nadával a několikrát ho zbil tak, že musel do nemocnice.
Už od malinka si musel vydělávat peníze, ale většina jeho peněz skončila v otcově pití nebo v kapse jeho sester.
Později si začne peníze vydělávat i drobnými krádežemi. Časem také objeví zálibu ve žhářství. Když dosáhne osmnáctých narozenin spadne klec a Eric vyfasuje tři roky ve vězení. Ale je to k ničemu, hned jak si trest odsedí ožení se s devatenáctiletou servírkou a dále se po večerech prochází temnými uličkami. Jednou, když vykrádal něčí dům ho překvapil jeho majitel. Eric ho v panice bodne a pak pozoruje kaluž krve, která vytéká z bodné rány na prsou. Od té doby se vražd neštítí, když ho někdo při jeho krádeži vyruší klidně ho bodne nebo uškrtí tím, co má nejblíž po ruce. Jednou například pozoruje devatenáctiletého spícího chlapce a pak mu nemilosrdně vpálí kulku do hlavy. Když z domu utíká zahlédne ho soused onoho chlapce a rozespale se ho zeptá: Co to bylo za ránu?, Eric odpoví: Tahle a vystřelí po něm.
Po několika týdnech najde strážník ve křoví pušku, balistická zkouška prokáže, že jde o zbraň, kterou byla zastřelena jedna z Erickových obětí. Policie nařídí místo nepřetržitě sledovat a to se jim taky vyplatí. Brzy se tam Eric pro svou zbraň vrátí a policie ho zatkne. Ve vězení se ke všemu přizná a dokonce si pamatuje i přesná místa a čas, kde kradl. Je odsouzen k trestu k smrti.
Dne 26. října 1964 se zhoupne na provaze. Je tím pádem poslední australanem, který je popravený před zrušením trestu smrti.

Změna desingu

23. září 2012 v 13:45 | Angeee |  Deníček

No, pokoušela jsem se změnit desing, ale moc se to nevyvedlo. Zatím blog vypadá, no, hrozně. Ale moc děkuju Kristý, že mi ho poslala :). Doufám, že to brzo napravím, ale zatím to takhle nechám, protože zrovna teď nemám náladu něco přenastavovat. Jo a konečně se jdu vrhnout na tu druhou část modrých elasťáků :).
Vaše adminka :D

Sydney, australské jihozápadní město

17. září 2012 v 15:55 | Angeee |  Píšu

Tak a je tu článek o jedné z nejznámějších staveb moderní architektury - opery v Sydney.
Dnes se tato budova stala symbolem Austrálie. Navrhl ji Jørn Utzon při mezinárodní architektonické soutěži v roce 1957.
Stavba se začala budovat v roce 1959 a v roce 1973 byla úspěšně dokončena. Původní cena byla odhadována téměř na čtrnáctinu z toho, co stavba stála.
No, teď co se týče vzhledu. Každému připomíná něco jiného, někomu plachetnice, jinému lastury či ploutve delfínů. Někomu se tahle stavba líbí a někomu ne. Mě upřímně ano, přijde mi, že tam perfektně zapadá a k přístavu se hodí. Dokoce i mamce se líbí, ale to asi jen proto, že podle ní pozná, že jde o Austrálii :).
No, co bych dál napsala asi jen to, že vevnitř se nachází koncertní, divadelní a operní sály. Dále výstavní prostory, tři restaurace, šest barů, knihovna a šedesát šaten.

Odjezd, žádné články

14. září 2012 v 21:00 | Angeee |  Deníček

Takže, jelikož zítra brzo ráno odjíždím na Moravu a vracím se až v neděli pozdě večere, zase nebudu psát. Asi až do úterý, já vím většině z vás jsem slibovala, že tu články budou alespoň obden, ale.. no jinak to nejde. Slibuji, že až se vrátím přibude tu spousta zajímavých článků a mezitím, co budu pryč budu přemýšlet nad další části ,,Modrých elesťáků" :). Tak dobrou, já už si jdu lehnout, protože zítra musím vstávat okolo půl čtvrté, abych stihla vlak a v půl desáté už byla v Přerově.

Vaše ospalá adminka Angeee xD

Aspoň info

12. září 2012 v 21:14 | Angeee |  Deníček
Jelikož nemám čas napsat nějakej inteligentní článek napíšu alespoň nějaké informace o tom, co budu v nejbližší době s blogem dělat a přidám pár obrázků :).

Takže první ty informace: Přemýšlím o tom, že změním desing. Měla jsem jeden objednaný od Kristý (nejspíš znáte její blog:www.shes-diary.cz), ale zatím jsem ho neobrdržela. Takže mám zatím vyhlídnutý jiný, přemýšlím, že až budu mít více času nastavím si ho. No, potom bych se chtěla zmínit ohledně článků a aktivity zde na blogu. Budu sem psát pravidelněji, už mám naplánovaných pár článků (o mumifikaci, kanibalech apod.) a doufám, že dopíšu i tu povídku. Zatím uvažuji o tom, že bude mít tak tři díly. Tak to je asi všechno, co bych vám ohledně blogu a o tom, co zde bude dít řekla.

A teď pár obrázků:

Modré elasťáky

11. září 2012 v 22:04 | Angeee |  Povídky

Tak a je tu další povídka. Ale je psaná dost narychlo tak prosím omluvte gramatické chyby a překlepy. Časem ji nejspíž upravím, protože ani obsah této části za nic moc nestojí.

Dnešek začal jako každý jiný den, ráno jsem vstal okolo šestý a šel do kuchyně se nasnídat. mamka mi připravila celozrnej chleba s nějakou divnou pomazánkou a salátem. Pitomá zdravá výživa, radši jsem si vzal rohlík se salámem a z lednice vytáhl kolu. Vrátil jsem se k sobě do pokoje a sedl na postel. Ukousl jsem velké sousto rohlíku a zajedl ho salámem. Potom jsem zapnul televizy a přepínal ji v naději, že najdu nějaký vyhovující program. Nepovedlo se. A tak jsem ji zas vypnul, dojedl poslední sousto snídaně a zapil to kolo. po snídani jsem vyrazil do koupelny. Osprchoval se a ledabyle si pročísnul vlasy. Poté jsem se v pokoji převlíkl a zapnul komp. Bylo teprve sedm hodin a tak jsem měl dost času podívat se na facebook a napsat kámošům. Chvíli jsem si psal se svým nejlepším kámošek Tomášem a potom jsem už musel vyrazit do školy. Když jsem přižel k budově Gymnázia Tomáše Garrigua Masaryka zjistil jsem, že nikde není Tomáš, teda nemyslím Masaryka, ale svýho kámoše. Přitom jsem si s ním před chvílí psal a on říkal, že už vyráží. Měl už tu dávno být, vždyť bydlí jen dvě ulice od školy. Nakonec jsem to nechal být, řekl jsem si, že se mu nejspíš udělalo špatně a tak zůstal doma. Vešel jsem hlavními dveřmi a zamířil do šatny. Tam jsem potkal spolužáka, vedle kterého sedím v lavici. Původně jsem seděl vedle Tomáše, ale rozsadili nás. Asi jsme měli moc témat, která jsme museli probrat, škoda, že v hodině matematiky a že si toho učitelka všimla.
,,Čau Same, neviděl si Tomáše?" zeptal jsem se při zamykání skříňky... pokračování příště

Zatím ahoj, vaše milující adminka Angeee ♥

Karl Denke, sériový vrah, kanibal

10. září 2012 v 18:15 | Angeee |  Píšu
Asi vás překvapil název článku, co? Není to chyba, vážně se chystám psát o sériovém vrahovi. Poslední dobou mě dosti fascinují vraždy, vím zní to zvráceně a nehumálně, ale ne, že by se mi to líbilo a s těmito hrůznými činy souhlasila, ale prostě mě to zajímá. Pokud máte slabé žaludku, nebo vás toto téma prostě nezajímá, doporučuji nečíst.

Jsem ze všeho tak hrozně unavená!

6. září 2012 v 21:23 | Angeee |  Deníček

Na konci prázdnin jsem se rozhodla, že od začátku školního roku budu psát pravidělně a a upřímně jsem doufala, že to splním. Ale jakmile škola začala, tak jsem zjistila, že to asi nebudu stíhat. Jakmile přijdu domů učím se, píšu úkoly, uklízím, myju nádobí a občas stihnu jít i ven. Je teprve čtvrtý den školy a já už to všechno nestíhám. V mém pokoji je ohromný nepořádek, vážně to vypadá jako po dopadu atomové bomby, ale zítra to snad zvládnu uklidit.
Až si zvyknu na to, že už nejsou prázdniny a musím víc makat, tak snad budu stíhat i psát na blog. No tak zatím ahoj, sad zítra něco napíšu.

Vaše adminka Angeee ♥